Jdi na obsah Jdi na menu
 

Sraz bývalé firmy Průmstav v Čejeticích - 9.4 2010

 Sraz bývalé firmy Průmstav v Čejeticích  - 9.4 2010

   Pracoval jsem kdysi dávno u národního podniku, Průmstav 17 vodohospodářské stavby v Mladé Boleslavi.  Později se tento podnik spojil  s Průmstavem  08, (též v Mladé Boleslavi) který se zabýval bytovou výstavbou a občanským vybavením. Před 20ti roky jsem od této firmy odešel do automobilky Škoda. Průmstav ještě pár roků prosperoval pak se rozplynul v době privatizací a nenávratně jej odnesly dějiny. Je neuvěřitelné, že i po dlouhé době se tyto lidé dokázali sejít na společné posezení  v hojném počtu a  bez rozdílů jestli je někdo technik či dělník - včetně řiditele. Jsem moc rád, že jsem v takovémto kolektivu pracoval a že si i po tolika letech na mne vzpomněli. Průmstaváci jste super !!!

 

Zde si klikněte pro fotografie z našeho srazu.

 

Druhé setkání spolupracovníků v r. 2013
Průmstav národní podnik, později Bostas akciová společnost je firma kterou už dávno odnesl čas a tak bezestopy zanikl. Ale jeho bývalí zaměstnanci stále drží pohromadě.
 Průmstaváci i pozdější Bostasáci se opět (podruhé) sešli v restauraci v Čejticích a to až v neuvěřitelném počtu. Setkání se konalo od 16 hod a trvalo do pozdních hodin nočních a lidé odcházeli a jiní přicházeli. Podle obsazených míst u všech stolů nás tam v jednu chvíli bylo více než padesátka lidí a pod třicítku to za dobu mé návštěvy nekleslo. A vůbec se tu nehrálo na kancelářské a na dělníky - jsme prostě jedna dobrá parta a posedět si a pokecat s takovými lidmi je fajn. A opět mezi nás přišel i bývalý náš řiditel Milan Mazanec i se svojí paní.
Zábava perfektní, stále si máme  co říct. akorát jsme zase trochu zestárli a bohužel  někteří už mezi námi nejsou.  Vzhledem k tomu, že jsem odešel od Průmstavu  těsně po  r.1989 , bylo legrační některým  debatujícím  kdo vlastně jsem. (když jsem odcházel, tak jsem neměl vousy), ale i já měl podobné problémy s jinýma. O to bylo veseleji, když jsme si pak vysvětlili kdo je kdo. Čas nás v těchto létech hodně mění.
Co na závěr dodat? Bylo to krásné, potěšilo mne, že si spoluzaměstnanci na mne i po dvaceti pěti létech opět vzpomněli i když jsem to s nimi nedotáhl do samého konce.
Nezbývá nám než se těšit na někdy zase příští setkání. Průmstaváci – Bostasáci, přeji pevné zdraví a mějte se moc fajn!
                             Obrázky ze setkání najdete  zde.