Polská strana Jizerských hor
Na polské straně se rodí v Jizerských horách nové pěkné lyžařské centrum s lanovkou a s osvícenou a dlouhou sjezdovkou a hezkým lázeňským městečkem ...
Lázně Świeradów
Nedaleko našich hranic ( z Jablonce n.N. něco kolem 50ti km) na opačné straně, kde pokračují naše Jizerské hory V Polsku, v Gory Izerskie, tak zde se nám rodí nový krásný ski areál. Mimochodem bude největší v Jizerkách ! Ale i městečko pod ním se zkrášluje a rychle se dobudovává. A je to hodně zajímavé místo i jen tak na výlet. Prošli jsme lázně i budoucí pěší zónu a opravdu to vypadá velice pěkně.
Świeradów Zdrój, lázně v Jizerských horách. Vznikl v 16. století jako lesní osada. Roku 1572 byly poprvé zmíněny zdejší minerální vody, které prošly průzkumem roku 1739. V letech 1768-1795 majitelé osady – Schaffgotschové nechali postavit první lázeňské budovy: dva léčebné domy, hudební pavilon a koupelový pavilon s 12 vanami. V roce 1839 vznikl lázeňský park. Po škodách, způsobených požárem v roce 1895, byly podle plánu vratislavského architekta Karla Grossera postavené hlavní budovy lázní: lázeňský dům, procházková hala a budova ředitelství.
Lázně s radioaktivními minerálními vodami, využívanými pro koupele, inhalace a pro pitný režim, při léčbě revmatologických onemocnění, nemocí pohybového ústrojí, oběhové a nervové soustavy, ženských nemocích a dalších chorobách. Roku 1739 znova nechávají tehdejší majitelé rodina Schaffgotschů specializovanou komisí odborně prozkoumat a popsat zdejší léčivé prameny. Z jejího zjištění vyplývá, že prameny „zlepšují chuť k jídlu, zastavují nevolnost, zmírňují úzkostní stavy a nemoci žaludku či jater”, čímž potvrzuje účinnost pramenů při léčení zdravotních neduhů
Lázeňský dům (Dom Zdrojowy) je obrovská budova, členitá a malebná, obohacená mnohými přístavbami, věžičkami, sloupovím a arkýři, má prvky alpského, neorománského a secesního stylu. Na západní straně je přistavěna čtyřpodlažní obdélníková koncertní síň s pódiem. Na severovýchodní straně je šestipodlažní věž na čtvercovém půdoryse, s vyhlídkovým ochozem, přikryta dvoupodlažní kopulí s majákem s jehlou. V přízemí se dochovaly prvky bohaté výzdoby interiéru. V roce 1971 byl Lázeňský dům zničen požárem. Obnova byla ukončena v roce 1979, kdy bylo zvýšeno poslední patro, změnily se lomenice a balkony. V letech 1976-2009 proběhla řada modernizačních a památkářských prací.
Dřevěná procházková hala s altánem s pramenem spojuje dvě zděné budovy. Jedná se o jednopodlažní objekt, z čelní strany prosklený, přikrytý sedlovou střechou. Ze severní strany je k budově kolmo připojen altán s pramenem. Interiér haly byl nejdelší v Sudetech. Hala byla z jedné strany otevřená a koncem dvacátých let 20. století byla prosklená. Před rokem 1945 byl pramen minerální vody obestavěn keramickým komínem. Lázeňský komplex se nachází v centru městečka, uprostřed Lázeňského parku.
Kostel sv. Josefa obláta a Panny Marie
Anály praví: Postaven v letech 1898-99 díky snaze hraběnky von Schaffgotsch. V interiéru jsou čtyři vitráže a Křížová cesta. Kostel vděčí za svůj název oltáři sv. Josefa, který byl přenesen ze staré kaple. Tato kaple je propojená s novým kostelem a dnes je jeho nedílnou součástí. V přední části kostela jsou dvě věže.
Tento kostel považuji za něco naprosto neobvyklého, nikdy jsem o něčem podobném ani neslyšel. Má dva vchody a je ve tvaru velikého rozkročeného písmenka „V“. Můžete si klidně vybrat, kudy chcete vstoupit. Buďto vstoupíte loubím, pod dvěmi věžemi a octnete se v romantickém pozdně gotickém kostelíku, zdobeným křížovou klenbou a vysokými gotickými okny s barevnou vytráží a nebo si vyberete druhý vchod, kde vstupujete do běžných kovových celoprosklených dveří se samozavíráním. Celý kostel je prosklen velkoplošnými okny, která známe běžně z obchodních domů, U dveří vás zaujme Kristus na kříži v polosurrealistickém stylu. Jinak je modlitební síň naprosto strohá s prostýml dřevěnými lavicemi. Jediné co ještě stojí za zmínku je členitý zvláštně prolamovaný modřínový strop a pod ním ještě nevelká galerie na pár lavic. Že jsem vynechal oltář? No to je právě ta zvláštnost. Oltář je ke každé místnosti jaksi šikmo a to proto, že slouží pro obě modlitební síně naráz! Oltář je prostý a poměrně urbanisticky strohý. I kazatelna je moderního střihu a kupodivu je viditelná jen z historické části.
V sakrálních zvyklostech nejsem nijak zběhlý, ale všimnul jsem si, že zpovědnice je taky jen v té starší části zvlášť v malé místnosti u vchodu v patě věže.
A co jsem vůbec nepochopil, krásný goticky zdobený vyřezávaný oltář je skryt před zraky věřících a při mši ho vidí vlastně jen farář. Pravděpodobně je to ten původní oltář ze staré kaple.
Jinak kostel je celý volně přístupný včetně prostorů i za oltářem a nikde žádné dělící šňůry nebo dokonce zákazy fotografování. Určitě to stojí za návštěvu.
Lanová dráha na Stóg Izerskij je visutá kabinková lanovka v Polsku spojující město Świeradów-Zdrój s 1105m vysokou horou Stóg Izerski.Podnětem k vybudování lanovky jsou plány na vytvoření sportovního areálu v okolí hory Smrk, resp. Stóg Izerski Snahou je vybudovat lyžařský areál s několika sjezdovkami a příslušným vybavením (restauracemi, půjčovnami zimního vybavení, parkovišti apod.).
S výstavbou lanovky se začalo v březnu 2007 a dokončena byla v listopadu 2008. Její otevření proběhlo 18. prosince 2008.
Nejdelší sjezdovkou Jizerských hor je polský Stóg Izerski, Mezi horní a spodní stanicí lanovky se vine osvětlená sjezdovka o délce 2500 m vybavená možností umělého zasněžování sněžnými děly. Lanovka Doppelmayr obsluhuje 71 kabinami, každá je pro 8 lidí. Na vnější straně dveří kabinek jsou upevněny držáky lyžařského vybavení. Kabinkami je však možné (po sklopení sedačky) přepravovat i jízdní kolo.
Jízda trvá 8 minut. Trasa lanovka je 2.172 m dlouhá Spodní stanice lanovky je v nadmořské výšce 617 m nad mořem a horní stanice je situována do výšky 1060 m nad mořem. Výškový rozdíl sjezdovky je přibližně 500m. Nedaleko spodní stanice se nachází lázeňské město Świeradów-Zdrój, od horní stanice se lze dostat po zelené přes Stóg Izerski na hraniční přechod do CZ.
Hezké podzimní dny se dají užívat všelijak, my je užíváme takto. Světla nám na fotky kvapem ubývá a je už hodně šikmé, ale nšjaké foto zde najdete vždy.
