Podzimní sraz na Šumavě v Srní - Vydra
Šumava podzimní mini srazík fotografů na řece Vydře se tentokrát také konal v Kašperských horách a ne v Rejštejně ale v obci Srní poblíž Horské Kvildy. ...Ubytování 
a všechny náležitosti zařizoval Tomáš (tommy9) z Kladna a musíme mu přiznat , že se toho zhostil velice dobře a patří mu za to náš vřelý dík! Ubytování bylo skvělé , vlastně tento hotýlek byl zcela rezervován jen pro nás. Pojďte se podívat jak jsme zde spokojeně žili, račte třeba k nám do pokoje. .
Nacházel se až pod střechou v podkroví a měl čtyři lůžka. Jedno manželské a dvě stranou. Manželskou postel sdílel Luboš s Jaromírem vedle nich spal u zdi Pepčok a já na zbývající posteli. V příslušenství se nalézala mikrovlnka lednice-mraznička , dvouvařič a rychlovarná konvice . Na pokoji naproti sedacímu setu byla velká satelitní televize s mnoha kanály. Každý pokoj měl svoje sociální zařízení s velkoryse zařízenou koupelnou.. 
Ta naše byla o to zajímavější, že byla vestavěna do podkroví. No mrkněte na to není to pěkné. Hotýlek má nedaleko hlídané parkoviště, které se sice přes náš víkend nehlídalo ale vše se obešlo bez nejmenších problémů.Počasí sice v pátek šumavsky sychravé ale v sobotu nádherně teplé.
Večer v pátek se vyrazilo do jedné z místních hospůdek a jako správní štamgasti jsme profrčeli zavírací hodinou, zdárně až k brzkému kuropění.
Po symbolickém spánku, se něco málo pojedlo. Dopoledne, než se den vyklubal z ranní mlhy, jsem si oběhl obec a nafotil trochu dokumentárních obrázků z okolí hotýlku. V obci je starý kostel o jehož historii ale i o obci a okolí, se více dozvíte zde… 
Jinak je tu zvláštní horský ráz architektury ale docela malebný. Mimo mnoha hospůdek a privátů se tu nalézá jeden obchod a jedna večerka. Dále jsou tu 3 velké hotely s celým náležitým zázemím.
Asi v 10,30 se vyrazilo fotit na Vydru. To byl prvořadý tématický záměr fotografického soustředění! Řeka Vydra je něco jedinečného, za čím mnozí jezdí až do hodně daleké ciziny. Její horní část toku , na několikakilometrovém úseku , je vlastně široké skoro prázdné vyrvané koryto . To je pokryto naskládanými obrovskými kameny, mezi kterými se s řevem různých peřejí a vodopádků prodírá řeka Vydra. Je to ohromující a úchvatný pohled na divoké a skoro nedotčené přírodní krásy. Člověka to přímo nutí k zastavení , a zamyšlení se, sama nad sebou. V pokoře a s úžasem si zde člověk uvědomuje svoji malost a nicotnost oproti obrovské síle přírody. Naprosto se mi vymyká představa, nad sílou jarní vody, která tyto obrovské kameny valí řečištěm . Je to úžasný první dojem a teprve po vydýchání emocí jsme se společně dali do práce. Přesto, že to bylo dost namáhavé, kdy se muselo skákat po řečišti z kamene na kámen, bylo toto převáženo radostí z objevování nových a nových motivů k nevšedním záběrům. Je pravdou, že dvoukilometrový úsek řečiště, jehož zdolání nám trvalo více než pět hodin. Za tu dobu si nikdo ani nevzpomněl, že se maká celý den bez oběda. Teprve zapadající slunéčko nás zahnalo na nedalekou horskou chatu, kde se trochu pojedlo ale hlavně vypilo zasloužené pivečko. Návrat tentokrát již jen po horské cestě podle řeky a hurá domů. Osvěžující koupel a vynikající večeře od Míšinýho manžela Vladimíra dodala tělíčku zpět spotřebované kalorie. Po jídle bylo školení a probírání zásad makrofotografie(Hanička), pod vedením zkušené Matričky a pak prohlídka společných fotografických úlovků . Moc zajímavé je na tom, jak stejné věci vidíme každý jinak.
Jiřinka se na nás přjela podívat až z Anglie, to je od ní moc milé! Do toho všeho cvakání a blýskání a zkoušení a předvádění různých aparátů (Luboš) . Fotografovalo se ze všech možných pozic (já) a hned se vše také ihned konzultovalo (Jaromír) . Užilo se dost legrace, měli jsme tam i svého Krakonoše, jenomže tento, se trochu podobal Míše. Náš dobrý kamarád ze Slovenska Pepčok jen nevěřícně kroutil hlavou . Příjemné teploučko zapáleného krbu, a opět v družné zábavě. Dobrá červená vínka odsunula i další noc na smetiště zapomenutí.
Asi po dvouhodinovém “zavření” očí, se ještě za tmy vyráží na říčku Modravu plnit druhé zadání. Jde se fotit mlha . Tentokrát již děvčatům mrzly prsty na spouštích aparátů. Ranní mrazík vykouzlil pro nás první a dost silnou jinovatku. Je s podivem , že i když je to taková krása, má to ten mínus, že to zebe. Krása by člověka měla zahřát, že? Fotíme a snažíme se na úseku asi 2,5 km najít ten nej-nej motiv. Návrat do tepla - nezbytné balení a jede každý bydlet . Unaveni ale šťastni s úžasnými vzpomínkami a zážitky a jistě i úlovky se vracíme domů! Tak zase někdy…. “ Pápá” !!! fhmb
Další obrázky některých účastníků naší skupiny při práci jsou k vidění zde... a obrázky z Vydry a Modravy zase tady... !
Tak tady je pár obrázků z obce Srní:
Toto je hotel Srní
zvláštní architektura
náves
dalo by se říct hlavní třída
pod špatně čitelným nápisem je naš hotýlek, tak a konec.
