Plavební kanál Mělník – Vraňany
Plavební kanál Mělník – Vraňany
Jeho účelem je umožnit velkým říčním lodím plout po klidné hladině a vyhnout se nebezpečnému proudu v posledních peřejích na Vltavě před soutokem s Labem. Kanál je 10,1 km dlouhý.Lodní doprava je nejekologičtější a nejekonomičtější ale i nejromantičtější dopravou.
Praha byla jako jedno z mála hlavních měst Evropy, bez přístupu do moře. Přístupu k moři jí bránilo skalnaté dno s mnoha peřejemi na samém konci toku pod Mělníkem. Zde se vlévá Vltava do Labe, které končí v Hamburku v Severním moři. Proto byl vystavěn vraňasko-hořínský kanál.
Stavět se začal v roce 1902. Dělníkům při stavbě (dnes už technické památky) pomáhaly i parní bagry a postaven byl za tři roky. Kanál má šířku 18 až 36 m, hloubku 2,4 až 3 m. Po jeho délce jsou rozmístěna čtyři obratiště. Výškový rozdíl hladin obou řek je 8m a pro tu jsou dvě zdymadla a na začátku je mohutný jez. Chodí sem i rybáři . Dají se tu ulovit pěkné štiky, pstruzi i kapři.Kanál se pravidelně kontroluje a úplně celý vypouští. Pak se v něm dá projít i v holinkách.
Jez ve Vraňanech byl postaven v říčním km 11,65 Vltavy v roce 1902 - 1905, byl původně hradlový a skládal se ze dvou polí. reguloval vyjímáním či doplňováním hradel. V letech 1973 -1984 byl kompletně přestaven na jez pohyblivý klapkový, modernizace byla ukončena v roce 1986. Nový jez je o třech polích s hradící konstrukcí tvořenou pohyblivými ocelovými klapkami. Ocelové klapky jsou duté, mají hradící výšku 3,3 m Vzdutí zasahuje 6,51 km k vodnímu dílu Miřejovice a celková zatopená plocha 72 tis. ha.
Stavba malé vodní elektrárny, na jezu Vraňany byla zahájena v září 2004 a dokončena v červnu 2006. V elektrárně je osazena jedna horizontální přímoproudá Kaplanova turbina 2 750 kW Jez vlastně slouží k zesplavnění plavebního kanálu a obeplutí skalnatých peřejí na konci Vltavy. Podle kanálu vede příjemná turistická, částečně i cyklistická stezka.
Příště nafotím osobní a turistickou - sezónní dopravu a opačnou stranu kanálu. (Hořín)
Ještě chvilku vás zdržím u takové zajímavosti – kdo se do koho vlévá ? Za vše vlastně mohou Keltové. Je to vše jen o čase a jménech.
Wildachva či Wild achva ve významu „divoká voda“ teda naše Vltava, je delší (430 km) a má vyšší průtok vody, než Labe, které má délku toku jen 235 km k soutoku . Keltské slovo Albth znamená „bílá řeka“, ale také Alp, pramenící z bílého sněhu Krkonoš, pak albín a nakonec Elbe ( jméno Labe v Německu). A protože německé jméno řeky (celého toku) bylo dřív, stalo se to, že zcela nelogicky se Vltava vlévá do Labe, ač by to mělo být naopak..
Foto opět na fotoalbu Rajče. net
