Každý máme nějakého koníčka
Skoro každý máme nějakého koníčka, že? Já třeba rád fotografuji. A například moje sousedka má zase jako koníčka koníčka! Jo opravdu koníčka, a to koníčka čtyřnohého. Již dlouhá léta, co ji znám, brázdila zdejší kraj na hřbetě svého koně. Poslední léta se začala zabývat jezdeckými disciplínami. Jezdila parkur a dokonce se začala zúčastňovat i soutěží. Na tak náročný sport je potřeba docházet na pravidelný trénink a péče o koně taky obnáší své. Obdivuji ji, že si dokáže najít čas i při tak velkém vytížení, jaké obnáší společná firma, kterou provozují se svým mužem.
Slíbil jsem jim, že občas pro ně něco pracovně nafotím. Byla mě na to od nich svěřena docela slušná zrcadlovka s několika výměnnými objektivy . A tak se stalo, že v rámci seznámení se s touto novou foto výbavou, jsme vyrazili všichni na závody, kterých se Nataša se svým koníčkem měla zúčastnit. Nataša jela napřed dodávkou a přívěsem s koněm. My jsme dorazili o něco později na závodiště do Vrchovan na Českolipsku.
Je to moc zajímavý a krásný kraj. Všude dokola jsou lesy. Nad závodištěm je velký kopec na kterém jako třešnička na dortu trůní starý hrad. A všude kam se dokola podíváte, všude se pasou koně. No chtělo by se skoro říct, že to nemůže být ani pravda, že to je snad skoro až kýč, jak je tu tolik hezkého pohromadě. Ale fakt to tam tak skutečně je.
Hrad se jmenuje Starý Berštejn. Hrad postavili v 15. století Berkové (odtud pochází i jeho název) a opuštěn byl v druhé polovině 16. století. Je soukromý a návštěva je jen možná dohodou předem na telefon.
Ale teď něco k těm závodům. Je to hodně zvláštní, velice náročná disciplína, která se jmenuje Country Cross Military. Jedná se o prověření úplné všestrannosti jak koně, tak jezdce. Do programu olympijských her byla Military zařazena poprvé roku 1912 ve Stockholmu.
Encyklopedie o Military říká:
“Původ Military aneb všestrannosti je vojenský. Jde o nejnáročnější jezdeckou disciplínu. Vojenští poslové na koních museli překonávat dlouhé vzdálenosti, ale i řadu obtížných terénních překážek a nerovností.”
Ze zkoušek vytrvalosti, rychlosti, obratnosti a poslušnosti koní se vyvinula jezdecká disciplína - soutěž všestranné způsobilosti. Angličané ji nazývají Three day event a Francouzi Concours complet, což znamená úplnou zkoušku. Skládá se ze třech na sobě závislých disciplín. Kdo některou nesplní, vypadne a nemá možnost postoupit do další. Je to jakési vyřazování, tedy postupný výběr toho nejlepšího. Navíc se tu nedělá žádný rozdíl mezi věkem, pohlavím soutěžících.
Postupně drezura koně před rozhodčími, pak parkurové skákání na čas a nakonec krosová jízda, což je trasa na čas, kde se skáče přes pevné překážky v přírodě, jako třeba přes různé ploty, kmeny, zemědělský vůz, ale i vodní příkop. Military se to jmenuje proto, protože takto si dříve armáda testovala koně, které chtěla nakoupit. Později se to stalo soutěžením mezi majiteli stájí a nakonec uznávaným zajímavým mezinárodním sportem.
Mezi disciplínami je vždy přestávka, kdy se vyhlašují postupující a jejich příprava na další kolo. V těchto přestávkách jsem si udělal procházku mezi pastvinami. Chov tu zaměřili na krásného alpského koně .hafling Rád jsem si zde udělal pár obrázků tohoto pohledného koníka.
Poslední kolo bylo ono Military - dlouhý běh na čas a velké skoky přes pevné přírodní překážky. Opravdu bylo se na co dívat. Jel to už vlastně jen výběr z těch nejlepších. No a jak jsem vše viděl poměrně hodně z blízka, bylo vidět, že to opravdu není jen projížďka, ale že jezdci si prožijí i opravdový strach. Někteří závod ukončili i nehezkým pádem.
A o to víc mne potěšilo, že když už jsem byl Nataše udělat pár obrázků, mohl jsem jí postupně takto s fotoaparátem v ruce, doprovodit až do závěrečného cíle. Vše zdárně splnila a ne jen to, ale zařadila se mezi vítěze a byla dekorovaná před hlavní tribunou.
Když už bylo po všem, bylo dojemné sledovat, jak děkuje svému koni. Inu je to krásný koníček.
Vážím si lidí, kteří si dokáží najít nějaký zájem a dokáží to dělat opravdu s láskou a doopravdy ! Zde jsou fotky ze závodu.