Hrad Frýdštejn aneb podzim jak má být!
Hrad Frýdštejn aneb podzim jak má být!
V Jizerkách bývají podzimy daleko krásnější, než u nás dole. Mezi Rychnovem u Jablonce n. Nisou a Malou Skálou, kde začíná ostřejší klesání k řece Jizeře, je jakési rozhraní Českého ráje a Jizerských hor. V těchto místech narazíte v serpentýnách na zajímavou zříceninu starého skalního hradu. Je to prastarý hrad Frýdštejn. Je trochu stranou a dost lidí o jeho existenci ke své škodě ani neví. Historie hradu je tak stará, že vlastně o něm není ani známo, kdy byl založen. A když se o něčem moc neví, tak je to tajemné a když je to tajemné, tak to láká k probádání.
Je to hrad na velké skále, ale na malém prostoru a tím na velkém převýšení. Počítejte s mnoha žebříky, ale kdo není líný na krok a nebojí se výšek, bude odměněn překrásnými výhledy do kraje. Velmi mě překvapilo, že skála pod hradem je provrtaná jak sýr ementál. Je s podivem, že se hrad do toho poddolování ještě nepropadl. Až tak je neuvěřitelně, ale účelně skála pod ním provrtaná. Také je s podivem, co lidé dokázali v době, kdy vše dělali v podstatě holýma rukama - klobouk dolů !!!
Hrad určitě doporučuji navštívit a to zvláště na podzim. To získává navíc nádherné barevné kouzlo. Náročnost je podle mě středně těžká (žebříky) a třicet korun za vstup nestojí ani za řeč.
Tady vkládám něco písmenek a obrázků o historii hradu, které jsem pro vás vyhledal.
První zmínka o Frýdštejně pochází z r. 1385, kdy církevní prameny jmenují Bohuňka, řečeného Puklice z Frýdštejna. Na přelomu 14. a 15. století byl hrad v držení rodu Kamenců ze Střížovic a Čakovic, ale již v r. 1409 byl majitelem frýdštejnského panství Bohuš z Kováně. Byl katolíkem, a proto_v srpnu 1432 obléhali hrad husité pod vedením Oty z Lozy a Jana Capka ze Sán. Bohuš z Kováně však učinil s husity dohodu, že proti husitům nebude podnikat žádné nepřátelské akce a později dokonce přestoupil ke kališníkům. V roce 1448 pomáhal Jiřímu z Poděbrad při dobývání Prahy. Po jeho smrti v r. 1460 se stal správcem panství Jan Zajíc z Háznburka. Poté se zde vystřídalo několik majitelů. V roce 1540 koupili hrad a panství Vartenberkové. Majiteli byli však jen krátce, neboť Adam z Vartenberka jako účastník odboje českých stavů proti králi Ferdinandovi I. v letech 1546 - 47 ztratil své statky včetně F rýdštejna.
Posledním majitelem Frýdštejna byl Jan z Oprštorfu, který jej koupil spolu s Českým Dubem od krále v r. 1556. Jan však frýdštejnské panství postupně rozprodal, čímž zanikla funkce Frýdštejna, ať již jako panství, tak i strážního hradu.
Když Oprštorfové v r. 1591 hrad prodávali Zikmundu Smiřickému ze Smiřic, byl již neobyvatelný. Frýdštejn byl typickým skalním hradem a dominoval jak směrem k Hodkovicům, tak zejména do údolí Jizery, kudy vedla stará cesta z Turnova k severu a procházela vískou Frýdštejnem, původně nazývanou Zásada, v níž býval poplužní dvůr, zajišťující základni obživu obyvatelům hradu.
Kudy se do hradu chodilo, není přesně známo. Patrně vpravo od věže přízemím vlastního paláce, příbytku hradního pána. Vzhledem k tomu, že ve hradě bylo málo prostoru, byla celá tato bariéra provrtána řadou světniček a sklepů vytesaných ve skále. Za zvláštní pozornost stoji světnička vytesaná jižně od hlavní věže, kde výklenek ve stěně i oltář naznačují, že jde o někdejší kapli a prostor, který jak nasvědčuje letopočet 1691, byl využíván ještě dlouho po opuštění hradu. Hlavní dominantou hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšším skalisku tak, aby bylo možno obhlédnout široké okolí. Věž je nejlépe zachovalou částí hradu. Je asi 15 m vysoká a má 9 m v průměru, s dvoumetrovou tloušťkou zdiva. Jediný vchod byl v prvním patře asi 6 - 7 m nad úrovní nádvoří.
Hrad Frýdštejn byl zpřístupněn veřejnosti v 90. letech minulého století poté, co turnovský okrašlovací spolek, který v r. 1892 hrad koupil od knížat Rohanů ze Sychrova, dal dochované zdivo zpevnit. Nálezy z doby osídlení hradu, které byly získány průzkumem, se nacházejí ve sbírkách turnovského muzea. V současné době je hrad ve vlastnictví obce Frýdštejn a postupně jsou se značným nákladem prováděny záchranné práce, cílem kterých je zachování hradu alespoň v současné podobě příštím generacím.
O hradu se píše v knize Karolíny Světlé „ O Krejčíkovic Anežce", několikrát se zde tilmovalo. Z nejznámějších filmů je pohádka "O princezně Jasněnce a létajícím ševci". Tolik ve stručnosti o historii i současnosti této významné kulturní památky severních Čech - hradu Frýdštejna.
Obrázky z hradu a okolí jsou zde. Videofilm zase tady.
