Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vzpomínky na minulost. Benzinka

4. 5. 2015

 Vzpomínky na minulost. Benzinka

Mnozí lidé již moc nepamatují, jak vypadaly dříve benzínové stanice.

   Nedávno jsme s Janinou opět vyrazili na nedělní výlet a při svém putování jsme narazili na stařičkou benzínovou pumpu. Už jsme ji skoro minuli, ale protože mi naskočila v mžiku spousta nostalgických vzpomínek, točím to na nejbližší křižovatce a vracíme se zpět. No, co vám budu povídat, nabízeli tam ještě stařičký speciál ! Ten přeci stál někde kolem 8 Kč !!! No nekupte to, to by člověk musel být blázen, že??? 
Najíždím vedle stojanu s nápisem samoobsluha. Na stojanu bývala taková plechová krabice s nápisem samoobsluha a ta měla dvě světélka. Červené a zelené a ta signalizovala, zda se zrovna čerpá, či ne, …. pamatujete? A to tu všechno stále ještě je. Pravda tankovací pistoli si někdo odnesl jako suvenýr a na vedlejším stojanu už chyběla i hadice, ale tu atmosféru staré čerpací stanice Benzina národní podnik, tu odnést nelze.  Uchopil jsem hadici a „jako“ ji vsunul do hrdla nádrže.  Pomalu jsem odstoupil a exponoval fotku za fotkou. Vždy, když jsem se zahleděl do hledáčku, začal se mě odvíjet film z dávných dob. 
   To tenkrát naši otcové po nedělním obědě předjeli před dům svými naleštěnými Warburky, Trabanty, Moskviči a ti šťasnější, svými Škodovkami či Žigulíkem. Nastoupila vyšňořená rodinka, děti dozadu a maminka vždy s nacpanou taškou na přední sedačku. Celá města se vždy v pátek hnala směrem na své zahrady, chalupy, či jen tak do přírody a nebo k rodičům na vesnici.
Ale nejdřív se muselo vždy k benzince. Stávalo se ve dlouhých frontách a v několika řadách. Mezi stojany, na kterých bylo napsáno samoobsluha, vždy pobíhal takový pán v promaštěných modrých montérkách a čepoval lidem benzín. V jedné kapse měl kus hadru na očištění auta kolem jeho nádrže a druhé kapse velikou černou peněženku. Za plnou nádrž vyinkasoval něco kolem stokoruny a když dostal tuzér, někdy až 2 koruny a 50 haléřů ! - rozzářil se úsměvem a zratil občas i nějaký vtípek. Někdy i dokonce vytáhl z podplutu nějaký stěrač, či jen gumičky na stěrače. Nebo také ozdobné hlavice na řadící páku, kdy v čirém plastu byla zalita nádherná barevná květina, či dokonce vázičku s přísavkou na přední sklo ! Tenkrát tyto doplňky byly zoufale sháněným nedostatkovým  zbožím. 
   No a pak se pustilo autorádio a při pravidelném motoristickém pořadu „Pozor zákruta ! „ se vyrazilo na cesty….

    Ještě chvilku jsem si obcházel dva staré, zchátralé benzinové stojany a dumal, co asi všechno zažily. Naposledy jsem zavzpomínal na doby dávno minulé, no a  tak jako tenkrát i já vyrazil dál, na naši naplánovanou cestu ….
A kde že je ta pumpa? No na konci obce Osečná, směr lázně Kundratice. Dnes začíná jít do módy tzv. industriální turistika, kdo chce, tak si tam může vyrazit a třeba i zavzpomínat. Pumpa je volně přístupná a věřte , že dnes už určitě široko daleko nic podobného nenaleznete. Obrázky předkládám zde.