Jabkenická Obora
Jabkenická Obora
Jabkenická obora a procházka ve stopách Bedřicha Smetany.
Stane se , určitě to znáte, že třeba např. po předešlé větší oslavě, nějak najednou zatoužíte zabořit se do své samoty. Být sám se sebou a trochu si porovnat dušičku.. Každý to řeší nějak jinak. Já si většinou vezmu foťáky, sednu za volant a vyrazím si někam udělat pár obrázků.
Zvolil jsem Smetanovy Jabkenice. Je tam krásná rozlehlá obora.Touto dobou tam ani moc lidí nebývá , najdete tam přepychový klid. A máte super program na celé odpoledne. Dlouho jsem si sliboval, že tam opět po létech vyrazím.
Pravda, kamarádi , co také fotí říkali, že tam mám vyrazit jedině na jaře a nebo až na podzim, když to všechno pěkně obarví pestré listí. Jinak se to prý vše slije do jedné šedé fádní hmoty. Že se to nedá koukatelně nafotit. Ano, vím, že obyčejná zelená a tmavé stíny se spojí do placatého nic. Jenže , já jsem tam měl potřebu jít teď a ne až na podzim. A tak jsem si to vzal jako výzvu, s tím, že si to nějak odfotím. Vždyť tam jsou krásné lesy, takové jaké málo kde potkáte. Lesy opravdu smíšené, jak dříve bývalo zvykem. Narazíte zde na mnoho druhů jehličnanů ale i na habr, lípu, ovocné stromy, jalovce, různé duby i různé kaštany. Stromy jsou to opravdu letité a to až tak, že mnohé již odpočívají vleže.
Tak jsem vyrazil po tak zvané Smetanově stezce od rybníku k rybníku. A také od altánku k altánku, kde prý sedával a tvořil a kde vznikla jeho nejznámější díla.
Nacpal jsem si teda sluchátka své Mp3 do uší a pro tentokrát zvolil Smetanovu Mou vlast. Přehrával jsem si ji dokola a snažil si navodit jeho pocity. Pod dojmem jeho hudby jsem bez velkého přemýšlení fotil to, co mne jenom trošku zaujalo. Ani nevím, jak mě to hezké odpoledne rychle uteklo, jen vím, že jsem vše stihnul tak akorát, když už slunko zapadalo.
Obrázky z procházky jsou zde
Ještě si dovolím přidat navrch pár postřehů . Hned na začátku narazíte na zajímavé, bez poruchové automatické zavírání brány do obory. Obstarává ho na řetězu zavěšená kláda, kterou bez námahy posunete a ona za vámi spolehlivě zavře.Je to tam už léta. (viz foto)
Dále bych chtěl upozornit, že už není spoleh na rozvrh otevřených dveří obory! Už minule mne to vypeklo.Obora už nepatří obci, ale je polosoukromá!!! Stromy jsou lesů, plocha památkářů, ale honitba je soukromá. Pro cizince, kteří si tam chodí komerčně zastřílet byl dokonce na kachním ostrůvku postaven dřevěný srub. No, časy se holt mění a vše je dnes o korunkách. Avšak ty staré krásné stromy tam stále hrdě stojí a vyprávějí o dobách minulých. A je jich tam opravdu hodně a je tam opravdu krásně..
